Dominika

Tříletou Dominiku dovedla do Klokánku v březnu 2004 kamarádka matky, u které matka s dítětem předtím pobývala. Byt však záhy opustila a dceru tam nechala, aniž se domluvila na další péči. Přitom nad výchovou holčičky byl již v říjnu 2001 stanoven soudní dohled. Péče matky o ni byla od počátku problematická. Často měnila místo pobytu, zdržovala se převážně u svých známých, byla podezřelá užívání drog. Po předání Dominiky do Klokánku se o ni matka nezajímala, dítě antisociální odbor nenavštívila, na předvolání odboru sociální péče nereagovala. Soud proto po týdnu vydal na návrh orgánu sociálně-právní ochrany předběžné opatření, jímž holčičku svěřil do Klokánku. Za Dominikou zprvu docházeli jen prarodiče. S ohledem na svůj věk, zdravotní stav i celkovou sociální situaci ale nebyli schopni převzít ji do své péče. Dominika byla po příchodu k nám výchovně značně zanedbaná a celkově opožděná. Od počátku se ale projevovala jako velmi vnímavá holčička, která své zpoždění rychle dohnala. Brzy se ve všem vyrovnala svým vrstevníkům. Byla to velmi milá, hodná a veselá dívenka. Když už jsme si všichni mysleli, že jediným řešením pro ni bude osvojení (v případě právního uvolnění) nebo pěstounská péče, objevila se matka. Uvedla, že má ročního syna, o kterého osobně pečuje, i když je teď na protidrogovém léčení. Potom si chce vzít do péče i Dominiku. Po našich zkušenostech s drogově závislými matkami jsme zprvu jejím předsevzetím příliš nevěřili. Tato matka nás ale mile překvapila. Dceru pravidelně navštěvovala a po nějaké době si na péči o dítě vyřídila i víkendové propustky – do chráněného bydlení v terapeutické komunitě Karlov, kde se doléčovala. Holčičku vracela vždy v pořádku. Dominika se na svou mámu vždycky moc těšila.

V lednu 2006 nás matka požádala o pomoc, aby si dceru mohla vzít do chráněného bydlení na dlouhodobou propustku, aby ji nemusela vždy po víkendu vracet zpět. Měla již pro dcerku vyřízenou školku a bez problémů tam pečovala o syna. Orgán sociálně-právní ochrany ale nechtěl dlouhodobou propustku povolit. Požadoval doklad, že po propuštění komunity bude mít matka s dětmi kde bydlet. Protože i Dominika si přála zůstat u maminky nastálo, přislíbili jsme matce písemně možnost přednostního ubytování v jednom z našich azylových domů pro matky s dětmi. Po projednání případu i na nadřízeném úřadě, který se přiklonil k našemu stanovisku, dostala matka k dlouhodobé propustce Dominiky potřebný souhlas. Propustka nyní trvá již půl roku – ke spokojenosti holčičky a její mámy.

Všem třem držíme palce, aby všechno dobře dopadlo a aby další krize a nutnost náhradní péče Dominiku a jejího bratříčka v budoucnu nečekala. Kéž by všechny podobné případy končili tak šťastně!